Stříbrný český tým a bramborová medaile v jednotlivcích na mistrovství světa v Itálii 2018
V loňském roce se konalo mistrovství světa muškařů v italském Comano Terme v údolí řeky Sarca ve dnech 17. – 23. září. Šampionátu se zúčastnilo 29 týmů a celkem 148 jednotlivců. Tento příspěvek je napsán z pohledu českých závodníků, které jsem vyzpovídal během říjnových eliminačních závodů v jižních Čechách. Chtěl jsem tak trochu zacelit mlčení, které vzniklo v loňské sezóně po odchodu trenéra a manažera a zachovat tak tradiční český pohled na nejvyšší světovou soutěž muškařů. Z tohoto pohledu bych chtěl připomenout, že Češi byli vloni na Slovensku celkově druzí a v jednotlivcích vybojoval už svůj druhý světový titul Antonín Pešek.
A teď už k italskému šampionátu, ve kterém Češi startovali ve složení: Antonín Pešek (chytající trenér), František Kouba, David Chlumský, Vojtěch Unger, Lukáš Starýchfojtů a vedoucím byl Igor Slavík. Tým měl týdenní přípravu před šampionátem v místě jeho konání, během kterého se podařil jeden krásný úlovek Davidu Chlumskému, který dostal nádherného potočáka (705 mm) na řece Sarca.
V přípravném týdnu se ukázalo, že břehový závod na horském jezeru Cornisello má problém, kterým bylo střídání míst a posun jen o 5 stanovišť. Finský tým podal na poradě kapitánů návrh, aby posun mezi dvěma stanovišti lépe odpovídal počtu zúčastněných zemí a byly tři hodinové rotace. I když byl tento rozumný návrh předjednán skoro se všemi týmy, došlo při hlasování ke kuriózní situaci, když o zamítnutí finského návrhu, pro který hlasovali všichni, proti bylo jen Japonská kapitánka. Bylo to hodně nešťastné rozhodnutí, které snížilo regulérnost tohoto závodu, jak se později ukázalo. Tato chyba však mohla být odstraněna mnohem dříve už v procesu schvalování režimu celé soutěže.
V prvním kole ve středu 19. září vyhráli Italové se součtem umístění 13 a Češi byli pátí se součtem umístění 34. Nejlépe z nich si vedl František Kouba, který byl na svém prvním mistrovství světa, když předtím reprezentoval svou zem na Mistrovství Evropy v roce 2015 rovněž v Itálii na stejném místě, kde obsadil celkově sedmé místo a jeho tým byl tehdy vítězný. Vzhledem k tomu, že František byl letos nejlepším Čechem, je tato reportáž podána hlavně z jeho pohledu.
Soutěž zahájil v sektoru č. III na řece Sarca Pinzolo, kde jeho úsek začínal jízkem, pod kterým byla mělká voda a ta pozvolna přecházela do hluboké tůně (180 cm) a pak řeka pokračovala hodně členitým a kamenitým úsekem s mnoha vývary hlubokými 75 – 100 cm. Celý úsek byl dostatečně dlouhý a vypadal na první pohled moc pěkně. Franta si připravil tři pruty, dva pro nymfování s francouzským návazcem a jeden na suchou mušku. Použil nymfy na háčku č. 16 typ H – 450 – Jig Superb se stříbrnými wolframovými nebo růžovými metalickými kuličkami o průměru 0,25 – 0,35 mm. Jeho hlavním prutem byla letošní novinka Hanák Comp. Superb XP 396, na který odchytal 99 % času z říčních závodů tohoto šampionátu a podobné si to pochvalovali i ostatní Češi. Jako špičku nástavce použil v tomto závodě fluorcarbon 0,11 mm Tiemco.
Franta začal na mělčině pod jízkem a šel dolů po proudu směrem k hluboké tůni. V tomto mělkém úseku chytl 4 potočáky a pak seběhl až na spodní hranici svého úseku, když zatím vynechal onu hlubokou tůň. Nyní nymfoval proti vodě a postupně přidával rybu za rybou. Na posledních 15 minut si nechal hlubokou tůň, která se ve slunci projasnila a otevřela mu své skrýše, ze kterých vylovil 3 větší ryby a to potočáka 395 mm, lipana 350 mm a ještě jednoho pstruha ob. 270 mm. Celý závod lovil jen na nymfy, žížaly vůbec nepoužil. Celkem měl 11 úlovků a ty 3 větší ryby na konci závodu mu přinesly druhé místo v sektoru, který vyhrál Polák Korzeniowski. Ostatní členové týmu měli tato umístění: v sektoru č. I byl Vojtěch Unger čtvrtý, ten preferoval lov na dvě Squirmy Wormy (80%), V sektoru č. IV byl Lukáš Starýchfojtů s 12 rybami třináctý (i on preferoval žížaly, když odhadl úlovky na ně na 75 %) a v sektoru č. V byl loňský mistr světa Antonín Pešek da celkem dobrém místě a s 10 pstruhy zde byl pátý (rovněž i on lovil hlavně na Squirmy). David Chlumský byl v sektoru č. II na jezeru Cornisello a lovil zde na 2 – 3 černé lurky na háčku č. 10 a použil fluorcarbon Hanák Comp o průměru 0,18 mm. Celkem měl 4 úlovky a obsadil zde jedenácté místo. Jeden pstruh byl uloven na pomalou intermediální šňůru a další tři pstruzi byli chyceni s použitím rychle potápivé šňůry (sinking rate 6) a ještě další dvě ryby ztratil při zdolávání.
Druhé kolo závodu přivedlo Frantu na říčku Noce, kde měl krátký a málo členitý úsek se dvěma proudy a malou mělkou rozlitinou mezi nimi a nebyla tam žádná hlubší díra. V tomto místě byly pouze přírodní ryby. Vzhledem ke skutečnosti, že jeho úsek byl celkem krátký, tak ho během tří soutěžních hodin prošel pětkrát. Lovil zde malé potočáky a až poslední rybou byl pstruh mramorovaný 332 mm. Vzhledem k málo členitému dnu musel střídat nymfy a měnit jejich zatížení na konci a na přívěsu. Šlo o to nabídnout rybám něco nového. Nejprve lovil s fluorcarbon tippetem o průměru 0,12 Tiemco a pak zeslabil na 0,10 mm Hanák Comp. Celkem ulovil 17 ryb, což bylo nejvíce v tomto sektoru, ale stačilo to jen na 4. místo, vítězem byl Francouz Gregoire Juglaret se 13 úlovky.
Další Češi si vedli takto: v sektoru č. I byl Antonín Pešek s 18 rybami devátý, v sektoru č. III byl David Chlumský s 12 rybami pátý a v sektoru č. V byl Lukáš Starýchfojtů se třemi úlovky na velmi špatném místě č. 7 až na 20. místě. Na jezeru Cornisello závodil Vojtěch Unger, který tu lovil se třemi lurami „na oči“. Použil fluorcarbon Hanák Comp. o průměru 0,18 mm na konci nástavce dlouhého 4,5 m. Na prvním stanovišti chytl 7 pstruhů a na druhém pak přidal ještě dva. Pět úlovků měl na koncového Humungus a 4 pstruhy ulovil na béžovou luru s červenou kuličkou na horním přívěsu, použil háčky H – 260 ve velikosti 12. Měl štěstí, že před sebou viděl sbírající ryby, na které dohodil a tak tu obsadil třetí místo. Češi si po tomto kole polepšili o jednu příčku a postoupili na čtvrté místo se součtem umístění 75, v čele bylo Španělsko (56) před Francií (59) a Itálií (60).
Ve čtvrtek 20. 9. se konalo třetí kolo a odpoledne bylo volno. Franta Kouba lovil v sektoru č. V na řece Sarca Arco, kde se praktikuje komerční rybolov a prakticky se zde vyskytují pouze čerstvě vysazené ryby, které končí během pár dní po vysazení na talířích rybářů. I když byl jeho úsek velice dlouhý, chtěl by na něj nejraději zapomenout. Rozhodčí na stanovišti mu hned hlásil, že ve dvou předchozích kolech se tu neulovila žádná hodnotitelná ryba. Před sebou viděl 30 m širokou, mělkou pláň o hloubce vody 10 cm, která pozvolně klesala až do hloubky 130 cm. V malém očku na začátku úseku chytl jednoho zapomenutého čerstvě vysazeného Italského pstruha (315 mm). Vyzkoušel tu nymfování po vodě, proti vodě, mokrou mušku, mušku-splávek a suchou mušku, na kterou měl dva výjezdy. Jednu rybu vytáhl a druhá mu spadla, ale tu pak ulovil na nymfu a úlovek jeho poslední ryby byl 2 mm pod limitem.
František byl velmi zklamaný ze 17. místa. Tento sektor a jeho místa jsem kompletně vyhodnotil a tak mohu říci, že po něm se tu chytily 2 + 2 pstruzi, celkem tu tedy bylo jen 7 úlovků a toto stanoviště bylo vyhodnoceno jako třetí nejhorší v tomto sektoru, což rozhodlo o ztrátě medaile pro českého závodníka. Vítězem zde byl Angličan David Croston, jehož dvojdílné vyprávění o italském šampionátu bylo publikováno v číslech 11 a 12 časopisu Fly Fishing and Fly Tying ročník 2018. Po třech závodních kolech bylo ve vedení Španělsko (94), 2. Itálie (115) a 3. Francie (123). Francouze potkala smůla na jezeře, kde nulovali, průběžné čtvrté místo drželi Češi (123), Lukáš Starýchfojtů se konečně dostal na lepší místo a obsadil v sektoru č. I čtvrté místo (16 ryb), na úseku č. III byl Vojtěch Unger se 13 rybami druhý (lovil tu na dvě žížaly) a na sektoru č. VI byl David Chlumský s 8 rybami jedenáctý. Antonín Pešek byl na jezeru dlouho bez ryby, stejně jako závodníci kolem něj. Asi 8 minut před koncem závodu uviděl těsně u břehu malého pstruha, kterému nabídl malou černou luru. Ryba na ní vystartovala a dostihla jí asi 30 cm pod hladinou, ale po záseku tam nebyla. Na dvě minuty se ztratila a pak připlula znovu, a znovu vzala stejnou luru. Tony zasekl, ryba vylétla do vzduchu a tam jí šťastný rybář nabral do podběráku. Byl to nejmenší ulovený pstruh toho dne na jezeře a měřil 202 mm, ale 14. místo bylo mnohem lepší než patnáct závodníků bez úlovku s bonifikací 29.
Posledním závodním dnem byl pátek 21. září, který začal střídáním v týmu Itálie. František cestoval na úsek č. I – řeky Sarca Tione a jeho místo bylo velmi dlouhé a z jeho pohledu nejkrásnější říční úsek z celého šampionátu. Šířkou zde řeka dosahovala asi 30 m a hloubka byla asi 0,75 – 1 m, byla mírně členitá s výskytem travin. Spodní část úseku byla zúžená a hodně proudná a členitá. I přesto, že to bylo už čtvrté kolo závodu, byly ochotné ryby všude. Jednalo se o místní potočáky v plné kondici, nikoli o nějaké vysazené ryby bez ploutviček. Franta lovil na 2 nymfy s fluorcarbonovým tippetem o průměru 0,10 mm (HC) a v tomto úseku použil i žížaly, když už celý úsek prochytal s nymfami. Použil zde mokré háčky H – 230 se stříbrnou, zlatorůžovou nebo růžovou hlavou ve velikosti č. 16 a pak přešel i na velikost 18. Jeho největší úlovek měřil 340 mm. Kromě krásného rybolovu měl za rozhodčí ještě krásnější slečnu a to se mu také líbilo. Ulovil tu 20 ryb a to mu stačilo na 2. místo, když jej předstihl pouze Američan Russ Miller s 19 úlovky.
Z ostatní Čechů neměli dva na řekách moc dobrý los, když na sektoru č. III byl Antonín Pešek se třemi úlovky 17. a Vojtěch Unger na sektoru č. IV se 2 rybami až 21., zato David Chlumský vyhrál svou skupinu s 12 úlovky, na druhém nejlepším místě sektoru č. V. Dařilo se i na jezeru, kde účinkoval Lukáš Starýchfojtů, jemuž stačily na čtvrté místo pouhá tři úlovky. Lovil zde s pomocí tří prutů Sage XP 896 a šńůry střídal podle počasí. Když svítilo slunce, tak chytal s potápivou šňůrou Airflo (s.r. 5) a s fluorcarbonovým tipetem 0,18 mm (HC). Při střídavé oblačnosti s vlnkami použil Slow Intermediate (Airflo) a při zatažené obloze a bezvětří použil šňůru Hover Int Clear WF7H (HC). Na konci tippetu měl Black Wooly Bugger (H – 230/10) – 2 pstruzi a na přívěsu stejně velký Black Palmer (1 pstruh). Na každou z použitých šňůr zaznamenal jeden úlovek. I tentokrát bylo na jezeru 15 nul. Ve čtvrtém kole se nejvíce dařilo Polákům, Američanům a Finům, Češi byli čtvrtí a podařilo se jim snížit náskok svých hlavních soupeřů., Francouzi měli dvě nuly (jezero a sektor III) a Španělé nulovali na jezeru. Celkové pořadí družstev po čtyřech kolech bylo toto: 1. Španělsko (164), 2. Itálie (164) 3. Česko (168), 4. Polsko (192), 5. Francie 194.
Poslední páté kolo mělo přinést rozluštění tajenky, kdo se stane mistrem světa, neboť rozdíly mezi prvními třemi týmy byly minimální a Italové se odhodlali ke střídání. Také pro Františka Koubu šlo doslova o závod pravdy, protože mu zbývalo absolvovat jezero Cornisello a jeho stanoviště se nacházela na údajně horším břehu jezera. Pro tento případ si proto připravil 8 prutů, i když nakonec použil jen jediný z nich, tedy nový Hanák SW Superb 796, naviják Hanák Lake 68, opatřený intermediální šňůrou Airflo 7 a návazec o délce 5,5 m s tippetem 0,18 mm (HC), který nesl koncovou černou luru a na přívěsu byla Šeďova zaječí Hare´s Tadpole. Slunce se střídalo s oblačnou oblohou, hladina byla klidná, jen občas se objevily drobné vlnky. Daleko před ním se ukazovaly ryby na hladině, ale před závodem se ztratily. Chtělo to házet hodně daleko, k čemuž mu pomáhala velmi výkonná Hanákova jezerní novinka.
Uklidnění přišlo už po čtvrthodině v podobě prvního pstruha a do přestávky měl další čtyři záběry, které však neproměnil. Po přestávce přešel na stanoviště číslo 26, které se nacházelo na jakési špičce, ze které se dalo házet hodně daleko. Franta si chytil druhou rybu a po chvíli třetí. Pak se nad hladinou vytvořil jakýsi mlžný opar a ryby přestaly jako na povel brát. Nikdo netahal žádný úlovek, ale Franta přesto zaznamenal osm ťuknutí nebo dojezdů za muškami až ke břehu. Deset minut před koncem zůstal jeden pstruh viset na háčku a po něm přišla ještě pátá ryba, která byla vítězná. V tomto odpoledním kole bylo na jezeru jen deset závodníků bez úlovku, mezi nimi byl i Howard Croston. Franta věděl, že udělal pro své umístění v jednotlivcích maximum a nyní už to bylo na jeho soupeřích, jak zabodovali na zbývajících říčních úsecích. Ostatním Čechům se dařilo takto: na sektoru č. I byl David Chlumský s 26 rybami třetí (i on preferoval lov na nymfy před žížalou), v sektoru č. III byl Lukáš Starýchfojtů s 18 rybami druhý, v sektoru č, IV byl Antonín Pešek s 11 úlovky třetí a konečně v sektoru č. V obsadil Vojtěch Unger 11. místo se sedmi úlovky. Jeho číslo 5 bylo vyhodnoceno až jako 18. v celkové úspěšnosti tohoto sektoru. Obě dnešní střídání nepřinesla do konečného pořadí týmů žádný zásadnější zvrat.
Poslední kolo vyhráli Španělé (18) před USA (18) a Českou republikou (19), Italové byli čtvrtí (30) a Francouzi až sedmí (49). Po sečtení všech kol bylo celkové pořadí velmi těsné: 1. Španělsko – součet umístění 182 – 294 ryb. Vyhráli potřetí za poslední 4 roky a dokázali, že jejich výkon už nezávisí pouze na suché mušce, ale jsou stejně dobří i s nymfami a na jezeře. Druhé místo a stříbrné medaile obhájili Češi se součtem umístění 187 a 263 úlovky a na bronzový stupínek se po letech matných výkonů dostali Italové za součet umístění 194 a 271 rybu. Za touto vítěznou trojicí se umístil tým USA, který sice špatně začal, ale postupně se dostával nahoru až na konečný součet umístění 224 za 229 ryb. Já si zde dovolím poznamenat, že americký rozpočet je přibližně dvacetkrát vyšší než rozpočet českého týmu. Na pátém místě skončili Finové (230 / 215) a až šestá byla Francie (243 / 257), která měla letos vážné potíže s rozpočtem, a ještě těsně před šampionátem nebylo jisté, zda budou uvolněny potřebné finance. Je proto otázkou, zda se tato nejistota nepodepsala i na třech francouzských nulách, které poslaly tento bojovný tým na pro ně nezvyklé místo. Sedmí skončili Poláci (262 / 227), osmí byli Slováci (287 / 197), kteří si o tři příčky pohoršili oproti několika předchozím šampionátům. Deváté místo Anglie se dalo celkem očekávat (310 / 199), ale desáté místo Švédů (236 / 176) bylo pro mne velkým překvapením, za které by jim mohlo být udělen čestný titul „Skokan roku“. Je třeba ještě připomenout, že na tomto šampionátu byly jen čtyři týmy bez nuly, tedy: Češi, Italové, Američané a Finové.
V soutěži jednotlivců byl tím šťastným Španěl David Garcia Ferreras se součtem umístění 19 a 71 rybou, stříbrnou medaili si odnesl Fin Jyrki Hiltunen za součet umístění 21 a 60 ryb a bronzový pak byl Ital Andrea Pirone – součet 24 a 64 ryb. Bramborovou medaili za 4. místo si odvezl František Kouba za součet 26 a 56 ryb, 5. Jordi Oliveras Cortina (ŠP) – 28/63, 6. Gregorz Golofit (POL) – 28/52, 7. Carlo Sciaguri (IT) – 28/50, 8. Sebastien Delcor (FR) – 29/64, 9. Igor Lukasik (SVK) – 29/56, 10. Jure Osolin (SLO) – 29/51, 11. David Chlumský – 30/62, 18. Vojtěch Unger – 41/50, 19. Lukáš Strarýchfojtů – 43/52, 27. Antonin Pešek – 48/43. Celkem se dá říci, že italský šampionát byl dobře připravený a pokud se mu dá něco vytknout, tak to byl nerovnoměrný výskyt ryb v některých říčních úsecích a nedodržení časového rozpisu některých kol závodu a jeho změny až těsně před vlastním chytáním, což mohlo ovlivnit přípravu závodníků. Milým překvapením bylo to, že oproti předchozím letům už řada kontrolorů dokázala komunikovat i v jiném než rodném jazyce.
Níže odkaz na článek v angličtině
Karel Křivanec