ČESKÉ ZLATO OD STŘÍBRNÉHO JEZERA PLAV

České zlato od stříbrného jezera Plav.

Karel Křivanec

     Ve dnech 1. – 7. července 2019 se konalo v Černé Hoře už 25. mistrovství Evropy v muškaření. Do týmu České republiky se nominovali: Antonín Pešek (chytající kapitán), Miloslav Hosenseidl, Luboš Roza, Lukáš Starýchfojtů a Roman Heimlich, který však musel být na poslední chvíli vystřídán náhradníkem Petrem Červenkou, protože se u Romana vyskytly komplikace po narození dcery a on se rozhodl zůstat doma u své rodiny. Český tým měl týden na přípravu přímo v místě konání, během které měl čas seznámit se se všemi závodními úseky. Letošní šampionát byl mimořádný i počtem týmů, kterých se prezentovalo celkem dvacet.

      Pořadatelé vytýčili úsek č. 1 u obce Gusinje na malé řece Ljuča, která teče z pohoří Prokletie a vyznačuje se velmi studenou, křišťálově čistou vodou, jejíž teplota nepřekračuje 8 stupňů Celsia. V meandrujícím toku o šíři 10 – 20 m a hloubce okolo 0,5 m se vyskytoval lipan, pstruh obecný a ojediněle i hlavatka. Musím připomenout, že nejmenší hodnotitelná míry byla 20 cm a smělo se lovit jen na jednu mušku, což platilo pro všechny úseky šampionátu.

     Pro úsek č. 2 bylo vybráno jezero Plav u stejnojmenné obce, kde bylo také středisko celé akce. Poměrně velké jezero ledovcového původu s velmi čistou vodou je napájeno z řeky Ljuča a celou řadou pramenů v jeho dně. Jezerní hladina leží v nadmořské výšce 907 m a výměru jsem odhadl zhruba na 200 ha. Jezero vzniklo ve vápencové kaverně a jeho maximální hloubka se uvádí na 9 m a v jeho vodách se nachází největší poklad místních rybářů, který se nazývá pstruh černomořský (Salmo Trutta labrax). 

     Zmíněný druh pstruha se vyskytuje v úmoří Černého moře v zemích Balkánského poloostrova, Ukrajiny, Ruska, Kavkazua Turecka. O této lososovité rybě je toho známo jen málo. Ví se, že vytváří tři formy. Tažnou, která svým způsobem připomíná mořského pstruha nebo lososa, dále formu jezerní a také rezidentní říční formu. Přestože jezero Plav leží blízko Jadranu, jsou jeho vody odváděny přes řeky Lim, Drina a Sáva severním směrem do Dunaje k Bělehradu a odtud do Černého moře.

      Zdá se, že v Plavském jezeru se vyskytuje právě netažná jezerní forma pstruha černomořského v poměrně velkém množství a ve všech velikostech až po ryby dosahující 80 cm.Od pstruha obecného se odlišuje stříbrným tělem s velkými černými skvrnami, absencí červených teček na těle a vykrojenou ocasní ploutví. Období tření na území celého areálu výskytu spadá od října až do ledna, místní pstruh se tře v řece u obce Gusinje.

     Vedle pstruha černomořského se v jezeře vyskytuje ještě štika a jelec tloušť, který sem proniká ze spodních říčních úseků, aby byl nemilosrdně decimován místním pstruhem, stejně jako ryby, které sem proniknou z říčky Ljuča. Jezero bylo pořadateli rozděleno na dvě části, jedna byla vyhrazena pro trénink a druhá pro vlastní závod a lovilo se z lodí poháněných elektromotorem.

     Řeka vytékající z jezera nese název Lim a na ní byly vytýčený zbývající tři sektory, ve kterých se vyskytují lipan, pstruh obecný, pstruh duhový, tloušť, ostroretka a hlavatka. Sektor 3 se nacházel u obce Plav, šíře toku je tu okolo 20 m a hloubka okolo 0,5 -1 m. Úsek č. 4 u obce Andrijevica byl charakteristický divokými a hlubokými proudy a šířkou toku 30 – 40 m a úsek č. 5 se nacházel těsně nad městečkem Berane a jeho šířka byla až 50 m a bylo znát, že se zde loví častěji než na ostatních úsecích.

     Pro zajímavost je třeba ještě uvést, že obyvatelstvo je zde etnicky velmi promýšené, když v okolí úseku č.1 v obci Gusinje tvoří 43 % Bosňáci, 41 % Albánci a Černohorci jen 2 %. Podobné je to i v obci Plav, kde tvoří 74 % Bosňáci a Černovorci jen 4 %. U obce Andrejevica převládají Srbové s 62 % a Čenohorců je 32 % a jen v Berane vedou Černohorci s 26 % a Bosňáků je zde 17 %. Po zhodnocení těchto údajů se dá říci, že za domácí tu jsou spíše Bosňáci, takže nasazení mezinárodních rozhodčích by se mělo spíše týkat závodníků z Bosny než Černohorců, ale to je už stálý Balkánský problém.

     Dá se říci, že hlavní lovenou rybou tohoto šampionátu byl lipan, se kterým nemají Češi problém. Dalším říčním druhem byl pstruh obecný a pod jezerem i duhák a tloušť, který zde byl celkem hojný ve velikosti pod délkovým limitem, jedinců nad 20 cm už bylo jen málo a tak záleželo na přesném měření rozhodčích. Česká taktika byla na řekách založena na tom, zda lipani sbírali mušky na hladině, pak použili jepice ve velikosti 16 – 18 ve třech barevných variantách na konci tippetu Stroft 0,09 mm a pokud se ryby neukazovaly, pak lovili na zelené zatížené nymfy ve velikosti 12, anebo méně zatížené zelené nymfy ve velikosti 18 a fluorcarbonový tippet (HC) pak byl o průměru 0,10 mm.

      V sektoru 1 zvítězilo družstvo Slovinska, které mělo součet umístění 14, druzí byli Češi (23), třetí Španělsko (31), čtvrté Polsko (33), páté Portugalsko (34),  šestá Francie  (35), sedmé Slovensko (42) a až osmá byla Bosna-Hercegovina (42). Největší počet úlovků zde zaznamenal ve třetím kole Ital Federico Santi Amanti (29 ryb). Z Čechů zde nejlépe uspěli v prvním kole Luboš Roza (19 ryb) a ve druhém kole Antonín Pešek (13 ryb), oba byli třetí v sektoru.

     Nejobtížnějším úsekem bylo jezero Plav, kde však nebyly žádné pochybnosti o počtu úlovků, protože se lovilo z lodí ve dvojicích se společným kontrolorem. Češi tu měli po přípravě taktiku jasnou, lovili na černé streamery v místech okolo hran, kde se jezerní dno propadalo do hlubin. V křišťálově čisté vodě bylo vidět až do hloubek 4 – 5 m.

     V prvním kole se na jezeru Plav chytlo celkem 14 ryb a 11 závodníků tu bylo bez úlovku. Zvítězil tu irský závodník David Porter se 3 úlovky. Čech Miloslav Hosenseidl chytl hned na začátku jezeráka 375 mm a pak mu spadla štika, která zajela do trav na mělčině a dále měl u lodi jezeráka okolo 55 cm, který tloukl hlavou a uvolnil se z háčku. Poté přejel s lodí ke druhému břehu a tam mu spadly další 3 ryby. Po závodě se domníval, že použil příliš potácivou šňůru (7), která stála za tím, že se mu ryby uvolnily. Jeho jediný úlovek mu přinesl sedmé místo ve skupině.

     Ve druhém kole odpoledne sem šel z Čechů velmi zkušený Luboš Roza, který nasadil na začátku stříbrný vánoční stromek podobající se vzoru Humungus. Použil šňůru o potápivosti č. 5 a fluorcarbonový návazec o délce 5 m a průměru 0,22 mm (HC). Luboš, který byl v lodi s Portugalcem Manuel Pedroso, stavěl loď tak, aby se nahazovalo proti slunci, to kvůli stínu lodi dobře viditelnému v čisté vodě. Na třetí nához přišel záběr a za chvíli měl prvního černomořského pstruha 28 cm. Luboš se uklidnil a pokračoval v dálkových hodech proti slunci a při zvedání mušky pod lodí na hang dostal prudkou ránu do prutu, který málem zlomil o bok lodi. Pak následoval čtvrthodinový souboj s rybou, na jehož konci měl v podběráku krásného jezeráka dlouhého 68 cm. 

     A pak následovali další dva jezeráci 45 a 55 cm. Na klidné jezerní hladině se k Lubošovi začaly sjíždět další lodě a tak raději popojel o kus dál, aby byl na vodě sám a tak přišel hneddalší jezerák 50 cm a po něm záběr tak prudký a rychlý, že mu tato ryba utrhla vítěznou mušku a on už druhou podobnou neměl a musel použít Černou pijavici, na kterou chytl ještě jednoho jezeráka 40 cm. Náhle se slunce ukrylo za horou, na jezeře se objevily drobné vlnky a v nastalém zatmění mu spadly další 4 ryby. Takže měl celkem 11 záběrů, které proměnil v šest ryb a to byl největší počet úlovků z jezera Plav a samozřejmě první místo ve skupině. Jeho partner v lodi byl bez záběru. Celkem se v tomto kole ulovilo 15 ryb a 12 závodníků bylo bez úlovku.

     Třetí kolo na jezeře přineslo jen 10 úlovků a 14 týmů bylo bez ryby. V Českém družstvu lovil Antonín Pešek, který měl dva záběry a celkem pod hladinou ulovil malého jezeráks 280 mm a jedna ryba mu utekla. Skupinu vyhrál Ir Michal Drinan (3 ryby) a druhý byl Fin Saku Nieminen (3 ks) a pak byli čtyři závodníci s jedním úlovkem.

     Čtvrté kolo na jezeře vyhrál Francouz Jean-Guilleume Mathieu se třemi úlovky (max. 570 mm) a druhý skončil Čech Petr Červenka rovněž se 3 jezeráky (max. 535 mm). Petr začal lovit v době, kdy byla ještě mlha, první ryba mu z Černé pijavice (Black Leach) spadla a pak vytáhl dva jezeráky. Když se mlha rozpustila, tak se hladina uklidnila a Petr nasadil Humunga a vydržel s ním lovit 30 minut bez záběru a proto se vrátil k Černé klobáse a měl dva další záběry a vytáhl třetího jezeráka. Celkem se tedy ulovilo na jezeře v tomto kole 16 ryb a 10 týmů bylo bez úlovku.

     Závěrečné kolo na jezeře přineslo rovněž 16 úlovků a i zde byla polovina závodníků bez úlovku. Vyhrál Ital Morgan Bertuzzi se 4 rybami (554 mm) a stejný počet měl i druhý Maciej Korzeniowski (Polsko) – 530 mm a třetí byl Slovinec Jure Osolin, který se mohl pochlubit úlovkem metrové štiky, což byl nejdelší úlovek šampionátu. Čech Lukáš Starýchfojtů si půjčil od Luboše Rozy naviják se šňůrou, použitou při jeho vítězném lovu a 80 minut lovil na vzor Humungus, ale byl bez záběru a tak na zbytek času nasadil Black Leach, na kterou měl jeden úlovek jezeráka (395 mm) a jedna ryba mu utekla. 

     Na jezeře tedy po zásluze vyhráli Irové se součtem umístění 19 a 9 úlovky, druzí byli Češi se součtem umístění 21 a 12 úlovky, když oba týmy neměly závodníka bez úlovku. Třetí skončili Finové se součtem umístění 34/ 8 ryb (jedna nula), čtvrté místo obsadili Francouzi (35/ 6 ryb) s jednou nulou, páté bylo Slovinsko (41/5) – jedna nula. Na jezeru se tedy dalo nejen hodně získat, ale i hodně ztratit, čehož dokladem byla družstva se čtyřmi nulami (Černá Hora, Holandsko, Maďarsko, Portugalsko, Anglie, Itálie, Švédsko) a dva týmy vyšly na jezeře docela na prázdno (Belgie, Norsko).

     V sektoru č. 3 na řece Lim pod obcí Plav byla na špičce závodu velká tlačenice. Opět vyhrálo Slovinsko se stejným součtem umístění jako druhá Bosna-Hercegovina (29), třetí bylo Česko, také se stejným součtem jako čtvrtá Francie (30), pátí byli Poláci (36) a šestí Španělové (38). Nejlepší výsledek v tomto sektoru zaznamenal už v prvním kole Polák Maciej Korzeniowski, který měl 35 úlovků, což byl maximální kusový výkon tohoto šampionátu. Jistou zajímavostí tohoto úseku byli kontroloři, vždy několik dětí ve školním věku. V Česku se držíme zásady, že kontrolorem může být jen osoba starší 18 let. I přes tuto skutečnost lze konstatovat, že mladí kontroloři si počínali dobře.

    U tohoto sektoru je třeba připomenout, že se zde lovilo s jednou výměnou stanovišť po půlce závodu. Z Čechů nejlépe zachytal Miloslav Hosenseidl, když si zapsal 24 úlovků a obsadil první místo ve druhém kole, z toho bylo 12 lipanů na suchou jepici na čísle 1 a dalších 12 ryb na malou zelenou nymfu velikosti 18 na čísle 2, když už bylo slunce schováno za horou. Ve třetím kole tu obsadil Luboš Roza čtvrté místo, v první polovině ulovil 9 lipanů na suchou jepici a v druhé části vyfasoval silný proud, který mu vydal jednoho lipana a pak tu byl hluboký bazén, na jehož dně plavaly ryby. Chvíli mu trvalo, než přišel na to, že musí lovit na malou nymfu u dna staticky a na oči. Když viděl, že se ryba přiblížila k místu, kde tušil svou mušku, tak lehce přisekl a takto ulovil pět plotic, o kterých nebyla v rozpisu k šampionátu ani zmínka, ale počítaly se mu do úlovků. Ve čtvrtém kole byl v tomto sektoru Antonín Pešek druhý s 15 úlovky, když lovil v bazénech na těžké nymfy a s malými nymfami (18) takzvaně na oči. V tomto kole ho porazil jen Simon Kid, který zde vybojoval jediné anglické vítězství na tomto šampionátu.

     Sektor č. 4 měli u obce Andrijevica ve svých rukách zcela závodníci z Bosny-Hercegoviny, kteří tu vyhráli se součtem umístění 12, druhé bylo Polsko (30) třetí Francie (31), čtvrté Španělsko (32), 5. Slovinsko (34), 6. Finsko (42) a sedmí byli Italové spolu s Čechy (49). Z Českých závodníků si zde nejlépe vedl v prvním kole třetí Petr Červenka, který ulovil 19 ryb, většinou menších lipanů a několik pstruhů obecných, které dostal na mělké vodě na malou zelenou nymfu.V posledním kole tu byl druhý Antonín Pešek, který nejdřív chytal bezvýsledně na suché jepice a tak musel improvizovat s nevyzkoušenými suchými chrostíky, což se mu odměnilo druhým místem za 15 úlovků, největší lipan měřil 445 mm a měl tu ještě stejně velkého tlouště.

     Ve čtvrtém kole tu bohužel nuloval Luboš Roza, který byl po dvou dnech na průběžném třetím místě a přišel tak o medaili. Luboš zde vyzkoušel celé své umění a překonal dokonce velmi hluboký proud, aby mohl lovit u druhého břehu, kam se nikdo nedostal, ale nebylo to nic platné. Možná měla na jeho výsledek vliv i noční bouře, po které se řeka zakalila. Když jsem vyhodnotil úlovky na jednotlivých stanovištích v tomto sektoru ve všech pěti kolech, tak se ukázalo, že jeho místo bylo až na 18. místě podle počtu úlovků. Zajímavé bylo i to že součet úspěšnosti jednotlivých stanovišť v podstatě korespondoval s umístěním družstev v tomto sektoru: Bosna (29), Finsko (33), Polsko (39), Francie (42), Španělsko (57), Česko (61) Slovinsko (63). Celkem se tu ulovilo 447 ryb a průměr na jednoho závodníka byl 4,47 kusu.

     Až v sektoru č. 5 u městečka Berane vyhráli Češi se součtem umístění 18, druhé bylo Polsko (28), třetí Bosna-Hercegovina (31), čtvrté Finsko (33) a dále následovaly týmy s jednou nulou, páté Slovinsko (42) šesté Španělsko (52) a sedmá Francie (55). Nejlépe si v tomto sektoru vedl ve druhém kole Jean-Guilleume Mathieu (FR), který vyfasoval číslo 1 pod výtokem ze sádek a ulovil tu 17 ryb. Z Čechů si nejlépe vedli ve druhém kole druhý Petr Červinka s pěti úlovky, z toho 4 ryby na nymfu a jednu na suchého chrostíka, ve třetím kole byl Lukáš Starýchfojtů čtvrtý se 4 lipany na malou zelenou nymfu (18), ve čtvrtém kole třetí Miloslav Hosenseidl se 4 úlovky (2 lipani a 2 pstruzi) přičemž asi dvacet tloušťů bylo pod míru. A nakonec si tu v posledním kole spravil chuť Luboš Roza, který zvítězil s 5 úlovky, když ulovil dva duháky na nymfu a jednoho na sucho a dále měl mnoho malých tloušťů, z nichž jen jeden měřil 20 cm a nakonec i pěkného lipana (431 mm), který mu nedobral suchou jepici, ale dal se přemluvit na mokrého broučka.

     Mistry Evropy se na šampionátu v Černé Hoře stali reprezentanti České republiky za součet umístění 143 a 199 úlovků a stalo se to už pošesté v posledních devíti letech. Češi ukázali, že dovedou vyhrát i v situaci, kdy je rozhodující metodou lovu suchá muška, kterou dokáží kombinovat s lovem na nymfy. V tomto případě měl rozhodující vliv i bezchybný výkon v křišťálově čistých vodách jezera Plav, i když i oni měli jednu nulu na řece. Na druhém místě skončilo družstvo Slovinska (159/ 194 ryb), které získalo v minulosti evropský titul v roce 2006 na domácích vodách (Bohinj). Dá se říci, že je na druhé místo poslala jedna nula na řece a jedna na jezeře.

     Překvapením bylo třetí místo závodníků z Bosny-Hercegoviny (178/ 189 ryb), kteří měli dvě nuly na jezeře. Čtvrté skončilo Polsko (182/ 199 ryb), které mělo stejný počet úlovků jako Češi, ale dvě nuly na jezeře a první pětici týmů uzavírala Francie (184/ 194 ryb) s jednu nulu na jezeře a jednu na řece. Mezi družstvy na třetím až pátém místě byl jen minimální rozdíl. Další pořadí bylo toto: 6. Španělsko (201/ 167), 7. Finsko (209/ 128), 8. Irsko (271/92), 9. Slovensko (277/ 123), 10. Itálie (288/134). Zklamáním byly výkonyAngličanů (14.) a Skotů (15.), když měli na jezeře jen jeden, respektive dva úlovky. Domácí závodníci z Černé Hory obsadili 16. místo.

     V soutěži jednotlivců byl suverénní Francouz Jean-Guillame Mathieu, který zvítězil se součtem umístění 6 a 77 úlovky a jeho zápis byl 1, 1, 2, 1, 1. K takovému výkonu jevšak třeba mít ještě šťastný los. Druhé místo obsadil Polák Michal Gresta (16/49) a třetí skončil jeho krajan Maciej Korzeniowski (17/62). Čtvrtý byl Slovinec Rok Sparovec (18/51), pátý Antonín Pešek (21/44) a šestý Špatněl Ander Perez (22/45). Z ostatních českých závodníků obsadil Miloslav Hosenseidl deváté místo, 12. byl Luboš Roza, 16. Petr Červenka, který byl po čtyřech kolech průběžně třetí a 19. místo obsadil Lukáš Starýchfojtů.

           Tento šampionát v Černé Hoře byl zasazen do krásné přírody, ve které se lovilo v opravdu čistých vodách, což byly pro většinu účastníků velmi netradiční podmínky. Pořadatelé udělali pro regulérnost závodu vše, co bylo v jejich silách, včetně vytýčení závodních úseků. Dá se říci, že zde nenastaly žádné zásadnější potíže, za což patří dík hlavně bratrům Omaru a Oki Bašičovým a také rodině Canovič, u kterých byli Češi ubytováni po celou dobu svého pobytu.